Prohledat tento blog

sobota 3. března 2018

Někdy to prostě nejde tak, jak by člověk chtěl.

Na Knížecí jsem naložila plnej bus lidí. Vyjela jsem s tříminutovým zpožděním, tak jsem na to trochu šlápla. Ještě před Chuchlí za mnou přišel takovej zelenej pán, jestli bych byl tak hodná a zastavila, že mu je špatně. Tak mu říkám ,že určitě, že jen zajedu k pumpě, abych nestála v jízdním pruhu. Kývnul, škytnul a zeblil mi půlku autobusu 😳
Pán vystoupil, a já se zbytkem lidí a blitkama pokračovala. 
Zpoždění už jsem měla víc jak 6 minut. Zase jsem na to šlápla. 
Kopeček na Cukrák mi dal zabrat, a na horizontu už to bylo znát. Vařila jsem jak o život, a na palubce se rozsvítil obří nápis "stop".Tak jsem to zapíchla u občerstvení, počkala až bus vychladne a na konečnou už nedojela. V polovině cesty si lidi přebral kolega a já končila směnu po odpracované hodině a půl 😁

Žádné komentáře:

Okomentovat