Byla jsem na neurologii kvůli dlouhotrvající bolesti zad. Pan doktor si mě voťukal kladívkem, nechal mě jen ve spodním prádle nachodit po ordinaci asi dvacet kilometrů, aby viděl jak ty záda mám křivý. A nakonec vyšetření (vtipálek jeden) chtěl abych se předklonila a dotkla se rukama země (ani náhodou, že jo 😀 ), ale jak jsem se tak pečlivě předklonila, hups a ty moje nádhery byly venku z podprdy... Pan doktor se honem otočil k pc a začal do něj zírat, jak kdyby četl přinejmenším zprávu o konci světa, jen nechápu, proč se u toho tak blbě uculoval.
Když jsem tam ten materiál konečně zarolovala, tak mi milostivě dovolil se obléknout a vůůůůbec nechápu, že měl tu odvahu mi říct, že mám přemýšlet o zmenšení prsou, že ty záda mě bolí pravděpodobně od toho. Chytrák jeden...