Užívejte si období vzdoru, užívejte si, nespící, uřvaný novorozence, užívejte si, dokud to jde, páč až přijde puberta, bude to teprve na mašli!

Napadlo mě jít na houby, pijavice sem ukecala ať jdou taky. 
Začalo to tím, že nemaj co na sebe, že máme málo repelentu a že je vybitá baterka v mobilu. Což je tak nějak normální, tak jsem to ani nevnímala. Ale pak už nešlo nevnímat.
Z.: Mě tlačí bota. Je mi horko. Bolí mě noha. Mám žížeň. Ty žvejkačky moc pálí. Tady se potim. Tady se mi dělá ekzém. Fůůůj, támhle byla myš. To je nuda. Tady nic neroste....
P.: Jééé, krásnej stromeček. Jééé, krásná kytička. Jééé, žabička. Jééé, mámo, podívej, krásnej mrtvej slepejš. Jééé, kámen. Jééé, klacek. Jééé, já šlápla do hovna. Jééé, budeme si zpívat. "A Ládík sbírá jednorožce cínový..." Jééé, uděláme selfíčko. 

A občas prohodily i pár slov mezi sebou:
Z.: "Lítáš tady jako debil a zpíváš falešně.!
P.: "Jdi do *******, ty ***** ****!"
Z.: "Ty seš ***** ****, rozšlápla si další houbu!"
P.: "A co je tobě do toho, stejně to nežereš."
Z.: "Ale mohly to jíst srnky."
P.: "Žádný tu nejsou."
Z.: "Protože tě slyšely zpívat a radši chcíply!"